|
Ataxie myšlení...
 18.11.2009 1 1330(11) 0 |
Jak vrána k vráně sedám
Lidskou páteř v sobě nemám
Potmě světlo hledám
Kokon rozbalím, lehce nehty na znamení
Šperky odhodím, naberu štěrk a kamení
Odvaha jako by byla předmět nehmotný
Denní svit, temnota, jsem nerozhodný
Radši bez světla sám schovaný
Jsem špína, chci do země zpátky
Není to víra, jen prohnilé vzpomínky
Světová ataxie myšlení
Domů mě zahání
Je to každoroční selhání
Lidskou páteř v sobě nemám
Potmě světlo hledám
Kokon rozbalím, lehce nehty na znamení
Šperky odhodím, naberu štěrk a kamení
Odvaha jako by byla předmět nehmotný
Denní svit, temnota, jsem nerozhodný
Radši bez světla sám schovaný
Jsem špína, chci do země zpátky
Není to víra, jen prohnilé vzpomínky
Světová ataxie myšlení
Domů mě zahání
Je to každoroční selhání
19.11.2009 - 09:03Myšlenka je roztrhána spoustou motivů a slov. Gramatické rýmy textu nepřidávají - působí to uměle, příliš plánovaně, nemelodicky. Nesmím Ti ale upřít jistý cit pro atmosféru, úzkost a jakási rezignace je cítit z každého řádku;) PS: oprav si "nechty" a "šterk" ;) L.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ataxie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Pole barevných kaluží
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
Nikytu řekla o korálek :Moc milá, sympatická a srdečná osůbka, s kterou se dá bavit prakticky o čemkoliv. Píše moc krásné básně a píše vždy od srdce. Rozhodně stojí za přečtení. :-)
