Poslední stromoví - uprostřed nicoty - ukrývá naději - podobně jako ty.
přidáno 26.11.2007
hodnoceno 6
čteno 1550(29)
posláno 0
Uprostřed planiny
z ledu a sněhu
stojí strom jediný
směje se běhu
života bídy,
co prostupuje
do srdce střídy
mé epopeje.

Silné kořeny
kde v tvrdé zemi
svými jmény,
svými kadeřemi
stopy vyrývají.
Říkají co vlastně
pera ukrývají
ve svojí tkanině.

Shrbený život
- starce strnulého -
zná tichý klapot
dávno zlomeného.
O holi putoval,
- mrazivé vjemy -
aniž by bědoval.
Dal vláhu zemi.
přidáno 15.04.2008 - 18:24
hezke...
přidáno 27.11.2007 - 17:29
prvni sloka je fajn... pak se mi to uz nelibi.. ale kdyz budu mluvit o rymech tak sou neotrele... to se ceni...
přidáno 27.11.2007 - 16:11
rymy..hmm...nemam rada...ale tyhle sou hezky...nevypada to vyumelkovane...cte se to prirozene.....hezkaa
přidáno 26.11.2007 - 21:52
Souhlasím s Aylou ;)
přidáno 26.11.2007 - 19:42
Hezky posazené rýmy...
přidáno 26.11.2007 - 16:08
Hezká.. Jen mi ty části k sobě moc nesedí.. =)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ve středu života a smrti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Z krabice od bot
Předchozí dílo autora : Poutník

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming