 25.10.2009 24 1777(34) 0 |
Procházka za potok jako z dětských let
Kdy z kapsy si vytáh tajně pár cigaret
Naši první pusu v lese jsi mi dal
Utekl jsi domů a jenom ses smál
Další den jsme se už drželi za ruce
Běželi přes pole a potom po louce
Natrhal jsi mi tam bílých kopretin pár
Nebo sedmikrásek? A pořád ses smál
Byl letní teplý večer, rychle se smrákalo
Rosa nám chladivá padala na čelo
Naše dva pohledy náhle se setkaly
Hned jsme se zas smáli, hned zase plakali
Hvězdy nám pánbůh vyskládal nad hlavy
Tak jsme se na chvíli schovali do trávy
Vítr si pohrával s našimi vlasy
A tehdy ses zasmál, vím čemu, asi
A pár let na to jsme se setkali v kině
Po prvních minutách jsme zívali líně
Teď už vůbec nevím kdo v tom filmu hrál
Vím jen žes mě líbal a přitom ses smál
Dali jsme si pivo, oba do džbánku
A ty sis hrál s jedním z mojich copánků
Díval ses tak na mě,jako na obraz
A stejně si se usmál, podívej, a zas
Za potokem včera, prsten jsi mi dal
A přitom ses na mě očima usmíval
Hladil jsi mé vlasy, nešlo ti odolat
Tak jsem řekla ano a začala se smát
Bílé šaty vlají, závoj stříbrný
Zachytá se planým růžím za trny
Studený chlad vzdychá, tiše ševelí
Proč nám zbyl jen pláč? Vždyť už jsme dospělí.
Kdy z kapsy si vytáh tajně pár cigaret
Naši první pusu v lese jsi mi dal
Utekl jsi domů a jenom ses smál
Další den jsme se už drželi za ruce
Běželi přes pole a potom po louce
Natrhal jsi mi tam bílých kopretin pár
Nebo sedmikrásek? A pořád ses smál
Byl letní teplý večer, rychle se smrákalo
Rosa nám chladivá padala na čelo
Naše dva pohledy náhle se setkaly
Hned jsme se zas smáli, hned zase plakali
Hvězdy nám pánbůh vyskládal nad hlavy
Tak jsme se na chvíli schovali do trávy
Vítr si pohrával s našimi vlasy
A tehdy ses zasmál, vím čemu, asi
A pár let na to jsme se setkali v kině
Po prvních minutách jsme zívali líně
Teď už vůbec nevím kdo v tom filmu hrál
Vím jen žes mě líbal a přitom ses smál
Dali jsme si pivo, oba do džbánku
A ty sis hrál s jedním z mojich copánků
Díval ses tak na mě,jako na obraz
A stejně si se usmál, podívej, a zas
Za potokem včera, prsten jsi mi dal
A přitom ses na mě očima usmíval
Hladil jsi mé vlasy, nešlo ti odolat
Tak jsem řekla ano a začala se smát
Bílé šaty vlají, závoj stříbrný
Zachytá se planým růžím za trny
Studený chlad vzdychá, tiše ševelí
Proč nám zbyl jen pláč? Vždyť už jsme dospělí.
25.09.2015 - 22:15Hezké! Ta první sloka mi připomněla DVD, které jsem dnes měl v ruce: Kopretiny pro zámeckou paní. Trafikantka to tu prodává za 15 kaček. Už jsem si u ní koupil 8 kousků a dnes devátý! No, já už jsem trochu větší, tak jsem si vybral Švédskou trojku...A bylo mi z ní pak stejně smutno jako ze vzpomínek, co se mi vybavily tady a teď...:-)
A kdo se směje naposled, ten má špatnou budoucnost! (Kat Mydlář)
A kdo se směje naposled, ten má špatnou budoucnost! (Kat Mydlář)
25.09.2015 - 22:01ioreth: To já se jima zas hemžim, no ;-) To bude tou náladou. Ale je fakt, že člověk na psaní potřebuje takový normální štěstí nebo normální smutek - ale mam většinou extrém - a to nepíšu :-) To mam většinou jiný starosti ;-)
25.09.2015 - 21:48Zamila: já jsem například nikdy nechrlila velké množství básní... ale zas jich pár přijde, snad brzy :) a rozumím ti :D
25.09.2015 - 21:45ioreth: No, jasný. Zamrzí, když ti, na které jsem myslela, že je spoleh, píší už jen občas nebo snad dokonce začínají experimentovat :-D ;-)
25.09.2015 - 21:43Zamila: já tu teď moc času netrávím, nějak není čas, ani chuť, ale snad se to brzy změní a taky zabrousím do nějakých vzdálenějších vod. ale je pravda, že málo co člověka osloví a zároveň vykazuje určitou kvalitu... bez urážky kohokoli... to se pak ani nechce vracet... ale kvůli některým přece jen, Zam ;)
25.09.2015 - 21:38ioreth: Ty tak :-) No, nějak už se tu čím dál hůř hledá opravdu kvalitní poezie, tak lovím v dalekých končinách, no ... :-)
25.09.2015 - 21:16Právě proto jsem zalovila až u dna :-) A že nejsem vůbec zklamaná. To kdybych si přečetla ty svoje ... :-D Fakt pěkný, není divu, že jsi teď tak daleko s takovým potenciálem :-)
25.09.2015 - 21:14Zamila: je to jedno z mých nejstarších dílek a prvních pokusů vůbec, jsem ráda, že se líbí :)
25.09.2015 - 20:33Je krásná. Zpočátku mi sice zněla lehce ještě neuměle, ale pak se to zlepšilo a celý se mi to začalo líbit :-) A to tady takhle dlouhé básně obyčejně vážně nečtu, protože začnou extrémně škobrtat hned zkraje (na pár výjimek). Rozkošný příběh se skvěle ztvárněným koncem. Zpěvná báseň ... Fakt pěkná :-)
01.11.2009 - 12:45mně se líbí moc ! Je to první slušná báseň za posledních několik měsíců. Myslím že jedna z nejlepších co jem četla... nádhera :)
29.10.2009 - 19:52Líbí se mi, hlavně příběh, ale taky to není můj styl, je taková... Když si jí čtu, tak v duchu sekám ty slabiky.:-D To je tím, že už jsem zapomněla, jak vypadá pravidelně rýmovaná básnička.:) Jen tak dál.;-)
26.10.2009 - 23:10líbí se mi to a rozhodně to patří k těm lepším dílům tady na psancích, a vůbec mi nevadí vzorec který nekončí happyendem, když je to dobře podáno...
26.10.2009 - 09:23Líbí se mi to, ale není to úplně můj šálek čaje. Asi je to tím, že některé věci jsou řečeny příliš mnoho slovy a tak se v tom místy trochu ztrácím. Na první pokus je to ale moc dobré.
25.10.2009 - 20:44Díky za komentář u mý básničky. Zajímavej postřeh nechal sem tam teď jen ty 4 sloky. Tak teda děkuju no...:-) Na tebe holt nemám :-)
25.10.2009 - 12:40neříkám, že to je nějaké vrcholné dílo, je to příběh ve verších a je tam právě inspirace z díla, kde je první větou řečeno vše a potom už se jenom rozvádí, takže možná je to i lehký úmysl. pokud ti chybí upřímnost, s tím já nic nenadělám a konečná pointa není ani tak v tom smíchu jakože v tom - už jsme dospělí a taky v první větě, kdy je příběh "jako" z dětských let a tím je řečeno víc než si myslíš. Někdy i konkrétní báseň může mít méně konkrétní význam. A je zajímavé si po prvním dnu co jsem sem přihlášená přečíst takovou kritiku, která mi samozřejmě vůbec nevadí a jen mě povzbudí k lepším dílkům. těším se na tvá díla až se do nich zahloubám a uvidím, co je opravdová upřímnost vložená do poezie ;-)
25.10.2009 - 10:51neco na tom je... od zacatku ale vyplyva, ze to spatne dopadne, ne proto, ze to ty chces rict... ale z principu, z toho, ze je tu tento vzorec porad... problem je v tom, ze ta idyla je uz v prvni sloce nudna a celou dobu uz sem jen cekal, jak se to zmrvi... a kdyz k tomu doslo, tak vubec nejde poznat, proc, kdyz vse bylo tak hezke.. ze se smal? to je ten naznak? mno nevim, je to malo... versovat umis, ale chybi mi v tom nejaky vyznam, neco vic... a mozna i trochu uprimnosti...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zasmát se naposled : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Praha - den první - den druhý - den třetí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
