přidáno 20.09.2009
hodnoceno 6
čteno 1586(16)
posláno 0
Někdy se zapomínám smát
a den se rozplyne...
Častokrát snívám
v závětří o jiné.

Někdy se zapomínám smát
a týden mne opouští...
Sedm dní bez vody,
ztracen jsem na poušti.

Někdy se zapomínám smát,
s měsícem rok jde stranou...
Pro lidský hlas,
bohové kostky vrhat nepřestanou.

Někdy se zapomínám smát,
život jen smutně zabliká...
Smuteční průvod
noří se do ticha.
přidáno 12.11.2022 - 23:43
Někdy se člověk musí znovu naučit smát
aby dokázal ocenit drobné střípky štěstí.
přidáno 25.04.2012 - 19:22
Člověk může mít v životě vše, ale nakonec zjistí, že neměl vůbec nic...
:)
přidáno 23.11.2009 - 11:47
Pro pár úsměvů stojí život ustát.. Velká poklona panáčku zpoza bárečku! Vážně.. ;-)
přidáno 25.09.2009 - 03:13
Děkuju za komentář:-). Člověk může mít v životě vše, ale nakonec zjistí, že neměl vůbec nic...
přidáno 22.09.2009 - 04:04
jo, líbí, asi se v tom i trochu vidím...a pasáž s kostkama je originální, dobře :)
přidáno 21.09.2009 - 09:08
že se zapomínáš smát,
toť je života běh přec-
pro poznání jdeme tolikrát,
že život oceán je pravdy, a neklec.
(promiń trochu nesrozumitelný koment....., báseń se mi moooc líbí!!!!)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tvář bez úsměvu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Gladiátor
Předchozí dílo autora : Divadlo

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming