 20.09.2009 2 1281(18) 0 |
Běžím a svět se nechce hnout
Já v pohyb věřím a tak ho zkouším obeplout
Plavu a voda mi teče naproti vstříc
Dostávám křeče zkouším sbohem říct
Brečím a má tvář se směje
Mrznu a mé tělo hřeje
Jsem pod hladinou a smrt nepřichází
Tak to vypadá když mi nic nevychází
Co dělat když ani smrt není to co dřív
Skládat básně nebo začít pít?
Já v pohyb věřím a tak ho zkouším obeplout
Plavu a voda mi teče naproti vstříc
Dostávám křeče zkouším sbohem říct
Brečím a má tvář se směje
Mrznu a mé tělo hřeje
Jsem pod hladinou a smrt nepřichází
Tak to vypadá když mi nic nevychází
Co dělat když ani smrt není to co dřív
Skládat básně nebo začít pít?
22.10.2009 - 20:25když začneš pít, budeš skládat i ty básně, tak co. Hmmm. Často kritizuju, že píšeš bez hlavního hrdiny, tady hrdina nechybí, má to jistou myšlenku kterou to rozvádí a ukončuje otázkou. Mám rád básničky, které končí otázkami. Kdybys sem na konec přidal ještě aspoň dvě, mělo by to najednou takový nádech existencionalismu.
21.09.2009 - 23:05tak kdyz chces ten komentar... precetl jsem ctyri tve posledni basne... rymovat umis... rytmus ti de... nejsou to uplna klise, jen to tak prave tim rymem vyzniva... cenim snahu, ale pro me je to moc neosobni a nezajimave... takovy stereotyp... chybi tam neco, co by vzbudilo emoce, ikdyz pises o niternem pocitu, vubec to z toho nejde poznat...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zklamaný smrtí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Výkřiky ticha
Předchozí dílo autora : Fénix změny
