ještě jsem jí to neřekl a v duchu si nadávám, jak dlouho mi to ještě bude trvat. Asi jsem nevyspělej, ale přijde mi střasně těžký to říct, když to myslím vážně...
12.09.2009 2 1805(12) 0 |
Když potmě bloumáš zemí stesku,
snad objevíš tu úzkou stezku,
odkud svítí světélko.
Na konci čeká slunné ráno,
kde z kousků hvězd je poskládáno:
Miluji Tě, Adélko.
snad objevíš tu úzkou stezku,
odkud svítí světélko.
Na konci čeká slunné ráno,
kde z kousků hvězd je poskládáno:
Miluji Tě, Adélko.
Pro Adélku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Miluji Tě
Předchozí dílo autora : Starcům patří vzpomínky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.