každý z nás pro svou lásku někdy vraždil...
přidáno 21.11.2007
hodnoceno 5
čteno 2060(31)
posláno 0
Bylo ráno, zpíval svět
a já cestou k Tobě šel.
Do oka mi padl z růže květ,
ten, co rudou barvu měl.

Já přišel k němu, přivoněl
a uzřel jeho prostou krásu.
Tu napadlo mě, zda bych směl
ozdobit jím Tvoji vázu.

Já utrh růži barvy krve
a svět náhle zesmutněl.
Ztratil radost, co měl prve.
Krajinou umíráček zněl.

Já prchl rychle k svému cíli.
Zastavil mě až Tvůj práh.
Stál jsem před ním dlouhou chvíli.
Může květ dát jeho vrah?

Co jsem růží říci chtěl?
Čím pro Tebe byla?
V tom jsem náhle zapomněl,
to když´s mě políbila!

ikonka sbírka Ze sbírky: Otazníky mládí
přidáno 19.12.2011 - 18:53
páči sa mi jej rytmus :)
přidáno 22.11.2007 - 21:00
ale Zorik miluje fialky.;) můj milý příbuzný.
přidáno 22.11.2007 - 13:04
..první dvě sloky jsou slabší ale ty poslední tři je vyvážily...nejlepší je ta 4.
přidáno 21.11.2007 - 22:34
polibky jsou jako zmizík pro zbytečné myšlenky...proto...lidi...líbejte se:))))
přidáno 21.11.2007 - 21:42
..pro skutečnou lásku každá růže ráda položí i život...:o)
A báseň? ano!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vrah : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Dobrou noc
Předchozí dílo autora : Brána

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming