snad pochopí ....
přidáno 18.06.2009
hodnoceno 2
čteno 1151(17)
posláno 0
Má touha je jak vítr v lese,
zašumí, jen tak prolétne se.
Pár stromů vyvrátí i s kořeny,
potom se ztratí v kameny.

Až budem spolu někdy sami,
vznášet se touhou nad hvězdami,
tam žádný vítr nefouká,
Tvé bolístky Ti pofoukám.

Jsi moje láska zlobivá,
občas Tvou přízeň dobývám,
čtu si Tvé verše, snad už po sté,
mám Tě moc ráda, je to prosté.

Dušičko moje zbloudilá,
signály k Tobě vysílám,
má láska k Tobě sílu dá Ti,
jiskřičky do očí Ti vrátí.
přidáno 20.06.2009 - 06:40
mnohý má zlobivou lásku,
někdy peříčkem pošimrá
jindy drápkem zaškrábe
i slovem umí pohladit
přidáno 18.06.2009 - 20:49
:-)..myslím, že pochopí..
..a pokud..ne.........nejspíš..zřekne se svého snu..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pro básníka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jen malé přání
Předchozí dílo autora : Splynutí

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :
Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming