Další lehce pesimistické a jedna z mých prvních :-)
přidáno 24.04.2009
hodnoceno 11
čteno 1312(18)
posláno 0
Probuzen pln ponížení ve věži temné
Připoután k oltáři železnými okovy
Chlad procitá jím do morků kostry
Poslouchá sílící ticho smrtelné
...
Už myslí na dýchánek rudého čaje

Strach ze samoty, přivolává ortel
Přesto za duši svoji se nelituje
Modlí se za smrt, která nepřijde
Nikdy neuvidí nebeský tunel
...
Proklíná dýchánek rudého čaje

Zaslechl skřípot otevírajících se dveří
Jako by kvílely stovky duší nesmířených
Zahlédl lesk špičáků nabroušených
Vzpomínky na starý život v mysli shoří
...
Upíří dýchánek rudého čaje

Mysl prázdná, pocity zmražené
Ústa bez dechu, oči zavřené
Skus tesáků, krev vysává
Život odchází, věčná smrt nastává
...
Již těší se na dýchánek rudého čaje.
přidáno 26.04.2009 - 09:04
poslední část je pěkná.
přidáno 24.04.2009 - 16:12
Azure: tak přihoď svoje hodnocení :-)
přidáno 24.04.2009 - 16:01
:O ...na tak jo teda, za plnej počet, hmm ...dneska to nějak perlí ve vzduchu asi :)
přidáno 24.04.2009 - 14:58
Vzpomínky na starý život v mysli shoří

Tadle věta se mi líbí.. Neviděla jsem to nikdy takhle pojatý :)
Básnička se mi taky líbí.. Celkově za plnej počet :)
přidáno 24.04.2009 - 14:26
To je v poho, nejsem pomstychtivej:-D, proto sem ty dílka dávám, aby mi je lidi zkritizovali.

zatím se tu tak nějak rozkoukávám, ale časem se do nějaké kritiky pustím :-)
přidáno 24.04.2009 - 14:02
ju a abych nezapomněl... můžeš mi to oplatit ;)
přidáno 24.04.2009 - 13:57
oki, to chápu, jen tak prostě ...pro příště :)
PS: pozdravuj v Liberci :)
přidáno 24.04.2009 - 11:08
Jo máš pravdu, gramatická chyba, má to být jím, už jsem to opravil.
Rýmy jsem tou dobou neřešil (prostě když tam ten rým vyšel, tak vyšel).

Je to báseň, a jestli ti to přijde dlouhé, tak s tím ti už nepomůžu, je to takové jaké to je a myslím, že myšlenku to má a že je čitelná. S tím, že by to chtělo propracovat souhlasím, i mě to někde skřípe, ale tenkrát jsem to vytvořil za nějakým účelem a kdybych to předělal, promyslel a upravil rýmy, už by mi to nepřipomínalo, proč jsem to napsal.

ps: Díky, konečně nějaká kritika :-D
přidáno 24.04.2009 - 00:36
dál... v prvním řádku mluvíte v první osobě - on
a ve třetím už ve třetí - jim, tak nevím jestli pak jsem já na cracku nebo kde se vzali oni, když ani nevím kdo je on

chtělo by to víc pospojovat, víc přemýšlet
obrazotvornost a fantazie, trochu tajemna a tak - to jo

ale chce to to umění to všechno kloudně spojit... proto asi každý nepíše poezii ;)
přidáno 24.04.2009 - 00:31
navíc, nevím jak vám ale mě slova "okovy" a "kostry" tedy moc v uších nerýmují
na stupnici 1 - 5 kde 5 je láska - páska
je to tak 2 ...spíš 1,5
přidáno 24.04.2009 - 00:29
pane, má to být báseň nebo román?
vy píšete moc dlouhé řádky, člověk než to přečte ...a snažící se při tom pobrat všechna slova a nezapomenout jakýsi imaginární rytmus... jich půlku zapomene.
přesycujete sdělení, viz:

Chlad procitá jim do morků kostry
Jako by kvílely stovky duší nesmířených

...ale to je jen můj názor, třeba nemám pravdu

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Upíří dýchánek rudého čaje : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Svatí pánové
Předchozí dílo autora : Proti proudu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming