Vzpomínání

poctivý pistolník se na udičku chytil,
věděla jsem, že to tak nenechá,
hned od boku už střílí na vše co tu vidí,
skvělými verši pálí z daleka....

Co to máš zase s tím šťouralem? Poctivý pistolník se ještě kvůli Tobě dostane do řečí...;o(

Jinak jsem se po čase zase nechal strhnout k reflexní tvorbě. Chtělas to, tak to tady máš!;o)))

Já v zlaté mříži nemám srdce žádné,
část jsem ho rozdal, zbytek krev mi honí,
vzpomínka dávná na Tebe již chladne,
ač někdy zdá se, že to bylo loni,

co cesty naše směly spolu jíti,
k rozcestí jen a pak už každý sám,
představy něžné sotva plamen vznítí,
snad tisíc světelných let k Tobě mám...

Jenom to krásné občas vybavím si,
hřejivý pocit přijde vzápětí,
já už teď ničí nejsem, ty však čísi,
naděje střípky zas se rozletí

jako když na zem vzácná váza spadne,
však člověk nemá již na ničem lpět,
zahoří touhou, potom tiše zchladne,
když spočítá si, co uběhlo let...;o(

hlavně, že "Každý dnes jdeme s jiným ruku v ruce," - mohla být taky možnost "každý dnes jdeme sám...", jinak krásná báseň

šťoural jsi, ale mně to nevadí, když má druhý pravdu, ráda to napravím :-)
Jeden takový šťoural už tady taky je, i když teď už ne moc často, viď shane?

Asi budu vypadat jako velký šťoural, ale risknu to :-) První sloka perfektní. "Stavíme zámky a mnohé z nich se hroutí."- skvost! Druhá sloka však kvality té první nedosahuje, ani po úpravách.
"Byl to kus cesty, nebyla na ní zima.." - vím, cos tím chtěla říct, ale působí to trochu neobratně, nečesky.

trochu bych pozměnil následující:
"Pak přišlo rozcestí a dal ses cestou druhou;
poslední polibek - a vzpomínky svaž stuhou."

Třetí sloka báseň krásně uzavírá, plnohodnotná tečka na konci věty.

Předem se omlouvám, pokud se v tom rýpu až moc, možná až přespříliš přetvářím Tvé dílko k obrazu svému.
M

trošku jsem to upravila, máš pravdu, chtělo to víc přemýšlet. Já jsem taková zbrklejší, zkrátka napíšu a šup... snad to takhle bude čtivější ... M.

Škoda dvojitého použití "nejde" v první sloce, pak se mi také nelíbí příliš všední a nijaké "prima" a nedotažený rým "v ruce" x "srdce". Celkově ale jasná trefa do mého terče oblíbené poezie.