přidáno 15.04.2009
hodnoceno 2
čteno 1194(17)
posláno 0
Umučený ticho
v lahvi od koňaku,
snad milion prstýnků
z pravýho zlata.

A nejlepší přítel
pomalu mává
v dopisech
na rozloučenou.

V bocích se houpá
malá černá bárka,
svět dávno udusil
i poslední hlas.

Déšť líně odkapává
z našich řas.
Čekáme na přistání,
a budem čekat dál.
     Třeba až do svítání.
přidáno 18.04.2009 - 06:51
.... rozloučení...
raději na něj čekat než před ním utíkat...
***
přidáno 16.04.2009 - 10:57
dávám sto, moc se mi líbí ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
NEKONEČNOST** : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Bez padáku*
Předchozí dílo autora : PERFEKTNÍ.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming