Svádět jak se dá

Hubičkou?...na rty?...snad krk i ramena?...,či snad budeme odvážnější?
Hubičkou něžnou a rozpačitou na rty a pak s vášni budeme odvážnější
Odvahu najdeš v objetí.....a dalších a dalších polibcích
co na krku ti náhrdelník perlový najdou a že je dlouhý, k prsům ...až do klína se vine
V objetí kdy něha s touhou snoubí se, kdy dech se tají a každý perlový polibek, který cestičku vášni tvoří
Každý z nich, perel nedoceněných, dražších než diamant a
máme jich .....každou z nich budeme cítit na sobě i v sobě, rozehraje úsměv duše
i toho ďábla, co s orgasmem k nám chodí
To nejdražší co máme, to štěstí je co navzájem si dáme, kdy duše i ďábla tělu promine,
snad pohlazení zmocní touha a klín se rozvine
A budeme poslouchat dech svých srdcí....jejich oči, pohled do nitra.....budeme šeptat
motlitbu, která nás donese k branám do ráje....a tam teprve se ukáže, jsme-li ti praví
Ta hudba srdcí souznění, a oči které řeknou vše, se v mocná slova promění,
když splyne tělo s duší tvou a bránou projdou dosud zavřenou,
teď motlitba je vyslyšena, v ní zazní všechna lásky jména
A všechna romantika bude málo až tělem zatřesou nárazy druhého, najednou
začne někde z hloubky budit se jiná stránka našich životů, budeme divocí,
nesmrtelní, upíři, co sají druhým a zároveň dávají nesmrtelnost a všechno začne a
končí obyčejným polibkem
Tím obyčejným polibkem se rozehraje vše, kdy živočišnost probudí se v nás a pohyby
jenž ovládnout i něhu, tu pro ni najednou už místo není, vše tak divoké a přec krásné je.