Obsah má hodně společného s fantasy, ale dá se z něj vymámit i myšlenka hodně aktuální, stačí zapřemýšlet a srovnávat.
přidáno 28.03.2009
hodnoceno 0
čteno 2037(11)
posláno 0
Tam v modré lese, kapradí,
kde cítit stromů dech,
tam kouzla sny ti přivábí,
jen klidně plynout je nech.

V to místo věčného klidu,
kde čas nespěchá,
vkročila síla lidu,
ta síla nezměrná.

Spojeni jednou myslí,
jak horská lavina,
otřásli snovou zemí,
naděje zhasíná.

Má smutná duše bloudí,
v těch širých dálavách,
kde zemřelo snad vše,
jen víra zůstává.

Tou vírou, tou se živí,
to světlo mlhavé,
bliká, mží se a třpytí,
kdoví? Snad nezhasne.

Mé srdce stále doufá.
"Přijď dítě, jenom přijď,
ta naděje v tvých rukách,
snad dovolí nám žít."

Tak řekli mnohé bytosti,
co obývaly les,
tu snovou zemi bez mraků,
na kterou prach se snes.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Snová země : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Stres aneb pouliční vztekloun

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming