Tužka, papír a já

Jedna místnost, samota, tužka, papír a já.
Myšlenka se občas zamotá, myšlenka se občas schová.

Tma, klid a pár pavučin, tužka papír a já.
Dneska tu sedím, dneska se neučim, jen tohle pro mě smysl má.

Můj osud, co tíží, můj žal a trocha prachu, tužka, papír a já.
Píšu tu, tentokrát beze strachu, že mě někdo pro radost oddělá.

Cíl v mlze, tichý řev, nepropustná zeď, tužka papír a já.
Bil jsem se jako lev, užírá mě hněv, nevím pro co teď...má svíce shořívá.

Můj konec se blíží a pořád tu jsme tužka, papír a já.
Zbavím se svých potíží a budu rád, tak to končívá.

Tma, klid, pár pavučin, tužka papír a tělo.
Umírám, avšak neskučím, i kdyby se mi chtělo.

Jedna místnost, samota, tužka, papír a krvavé rty.
Tvůj osud, co tíží, tvůj žal a trocha prachu, tužka, papír a ty.