přidáno 17.03.2009
hodnoceno 2
čteno 1380(15)
posláno 0
Scvrklá jak usušená pomerančová kůra
ležím na radiátoru,
kolem mě krouží škaredá černá můra,
tahá mě za vlasy, za nohy, za uši,
postrádám oporu,
když sežrat se mě pokouší.

Chrání mě deštník z Granka a actimelová bublina
a můra rozzuřená být začíná.

Nůž ze světla a úsměvů si upletu
a zasadím smrtelnou ránu,
není už návratu..
A pak vstanu.
přidáno 10.12.2011 - 12:16
milé :)
přidáno 09.05.2009 - 22:07
:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
IV. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : V.
Předchozí dílo autora : III.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming