přidáno 05.03.2009
hodnoceno 3
čteno 1739(21)
posláno 0
Zelená tráva dýchá na mě svou nevinnost
a čistotu
svěžest
Déšť stéká do okapů
shlíží se v loužích
nechává mě tápat
/nebe je na chodnících/

Staré fotky ležící na stole.

Podivná nostalgie
kterou za čas opláču
-ale ne teď-

Budu se spkojeně dívat
na svoje opilecký ksichtíky
/v zrcadlech a na fotkách
který teď zahazuju/
a ráno se jim smát.

Chci dál žít.

Víc než kdy dřív.
Musim.
přidáno 23.04.2023 - 13:40
Zajímavá ten začátek se mi líbí.
přidáno 09.04.2013 - 19:06
Dobrá :-)
přidáno 05.03.2009 - 20:01
sqely!!

a sqelej konec! takovy ohodlani a sila..to ej fakt super..uzcite to stoji za to.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
prší : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Stádo růžových slonů
Předchozí dílo autora : Rozplakej mě, lásko

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming