odlepit se ode dna je těžké, zvláště když někomu zbývá falešná hrdost, že by mohl být na obtíž a nechce vidět nabízenou přátelskou ruku
![]() ![]() ![]() ![]() |
Prší.
Stěny se svírají,
okna ztratila
výhled,
hlas slábne v pláči..
jediný pohled
tentokrát stačí,
v duši se víra
zkalila...
Bojovník složil zbraně,
budoucnost na silném laně,
zdá se jediná chtěná.
Přátelé draci
lámou si křídla o mlčení..
tam v dálce
sám sebe nezachrání.
Stěny se svírají,
okna ztratila
výhled,
hlas slábne v pláči..
jediný pohled
tentokrát stačí,
v duši se víra
zkalila...
Bojovník složil zbraně,
budoucnost na silném laně,
zdá se jediná chtěná.
Přátelé draci
lámou si křídla o mlčení..
tam v dálce
sám sebe nezachrání.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Už nechci : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Doteky z písku
Předchozí dílo autora : Pod fasádou duše