snaží se toho tolik říct. . .
přidáno 29.01.2009
hodnoceno 5
čteno 1413(18)
posláno 0
.
16:33

Dávám ti do hlavy svý brouky

To jen beznaděj pluje mi
dnes ve slinách,

co musím polykat,
abych

začala zapomínat

Stmívaní
a v očích slunce zapadá

Večery vtírají se do podpaží
a tvého těžkého náručí

Do vlasů ti zabroukám : „pá pa pá pá“

Jen zmáčený rameno
bude dnes odznakem
za tvoji odvahu

už popáté mě vysvobodit

17:28

a kousek mého příběhu
schovala jsem

do tvojí zadní kapsy

v necelé hodině
budeš totiž
napořád

.
přidáno 21.02.2009 - 12:05
Nádherně napsaná beznaděj... Líbí se mi to.
přidáno 21.02.2009 - 11:39
Lizzzie...to je tak krásný, že mi došla slova...:)
přidáno 31.01.2009 - 14:18
a kousek mého příběhu
schovala jsem

do tvojí zadní kapsy

....
přidáno 30.01.2009 - 10:16
a bůh nám seber beznaděj :)
přidáno 30.01.2009 - 05:45
18:22
???

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V necelé hodině... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Chutě, choutky, sklony a poklesky
Předchozí dílo autora : Spí a spí, snílci zakletí...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming