přidáno 28.01.2009
hodnoceno 3
čteno 1547(15)
posláno 0
Až lampion přotře si víčka,
a ukáže na nebi zář.
Kdo touhy schovává za duhová sklíčka
ten bývá největší lhář.

Až všechny holky dají nám sbohem,
a zjistíš, že řídne ti vlas.
A k ránu,že klouby tě bolej´
a k večeru neslouží hlas.

Pak možná budem si blízko,
zapálím svíčky a dým,
z cigaret drží se nízko
popíjím víno a sním.

Že až hvězdy nám na stropě zhasnou
tak zaslechnu tichounký hlas
a uslyším muziku krásnou.
V příštím životě sejdem se zas.

Pak možná vystihnu chvíli
a napravím tu spoustu chyb,
co dělal jsem cestičkou k cíli,
a nebo je udělám líp.
přidáno 28.01.2023 - 05:08
Líbí se mi závěr.
přidáno 29.01.2009 - 07:39
Až jednou budu stát před nebezkou bránou,
řeknu si prožil jsem život, nestál jsem stranou,
a vše čím jsem byl jsem byl rád....
Líbí se mi...:-)
přidáno 28.01.2009 - 16:16
Ať v jakémkoli z životů
ti štěrk pod nohama praská,
občas narážíš do plotů,
však adresát tvých dopisů
je navěky už: "Láska"!
:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Měsíc : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Podzimní

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Nikytu řekla o korálek :
Moc milá, sympatická a srdečná osůbka, s kterou se dá bavit prakticky o čemkoliv. Píše moc krásné básně a píše vždy od srdce. Rozhodně stojí za přečtení. :-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming