Porcelánový svět

Snad je to normální,
mít sny, tak trochu banální
já už dávno, chtěl jsem ti říct,
že ten sen jsi ty a že vyrábím si svět
svět z porcelánu
na který maluji ty sny,
a každý den přes spánkem
s hlavou zabořenou do polštáře
doufám, že se ti bude líbit

jednoho dne, jsem ti ten svět ukázal
chci tě, tak řekl jsem miluji tě

ve vteřině, se můj porcelánový svět
rozlétl na milion střípků...
zůstalo jich jen pár
sebral jsem je, a dal do kapsy
a každý den, je žmoulám

řežou mě do prstů
pomalu a bolestivě
a stále si říkám, miluji tě

ale každým týdnem, to bolí méně a méně
a žiji beze snu
v tom temném všedním světě
bez růžové
na těch střípkách porcelánu
které mi po tobě zbyly

tak dobrou noc :-)