|
///
 05.11.2007 6 1402(25) 0 |
odřená kolena
mám plná prachu, sněhu
a t e b e
topíš mě ve vlnách
nachového pylu,
kdysi vlepeného na stránky
herbářů s Rajským kvítím
…tak už se neboj potopit se mnou…
při listování ve starých kalendářích,
Tě pohladím po rozpraskaných rtech
a prázdné deníky pomalujeme
žlutou
a trochou nebe
prosím,
opatruj tu vázu,
do které jsem Ti zavřela své modrásky z břicha
mám plná prachu, sněhu
a t e b e
topíš mě ve vlnách
nachového pylu,
kdysi vlepeného na stránky
herbářů s Rajským kvítím
…tak už se neboj potopit se mnou…
při listování ve starých kalendářích,
Tě pohladím po rozpraskaných rtech
a prázdné deníky pomalujeme
žlutou
a trochou nebe
prosím,
opatruj tu vázu,
do které jsem Ti zavřela své modrásky z břicha
05.11.2007 - 19:59mě se nejvíc líbi 1. sloka...:-)) a //tak uz se neboj potopit se se mnou// taky krasny!!..no vlastne cely mi to pride hodne dobry..ale ta posledni sloka,no vaza a v ni zavrene modrasky z bricha..no..vim co tim myslis..ale nak s emi to nehodi....jinak se mi taky moc libi jak je to upraveny ve stylu ty vazy;-))..dobrej napad!! hodne dobrej!!
05.11.2007 - 18:00Ty první tři verše mi připomněly jednu pasáž z básně Infekce od V.Hraběte...
Možná by si to chtělo s básní ještě trošku pohrát...;)
ale jinak si myslím, že má rozhodně co říct...:)
Možná by si to chtělo s básní ještě trošku pohrát...;)
ale jinak si myslím, že má rozhodně co říct...:)
05.11.2007 - 15:01a mě se to docela líbí...i ta úprava že to vypadá jako váza, to se povedlo :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ještě se bojíš? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tralalá
Předchozí dílo autora : Vyhrabávání bonbónů
