chvíle číslo 158 ... dnes už zase jenom vzpomínka ...
![]() ![]() ![]() ![]() |
.
A odžito zůstává
Za dalším nebem
V jejích sousedních očích
Leží pár snů na polštáři
A cigareta na popelníku dohořívá
V srdci múzu ta holka schovává
Bude tu jen dým
Zatímco další něžný rým
Míjí zahořklou hlavu
Chtělo by se šeptat, hořet a nevyhasínat
vzpomínky nemají křídla
jen nás učí létat do mezirealit
A tak za dalším nebem
Je zatím její zapomenutý klid
.
.
A odžito zůstává
Za dalším nebem
V jejích sousedních očích
Leží pár snů na polštáři
A cigareta na popelníku dohořívá
V srdci múzu ta holka schovává
Bude tu jen dým
Zatímco další něžný rým
Míjí zahořklou hlavu
Chtělo by se šeptat, hořet a nevyhasínat
vzpomínky nemají křídla
jen nás učí létat do mezirealit
A tak za dalším nebem
Je zatím její zapomenutý klid
.
.

básníci nemívají klidnou duši...je horká...jako uhel...:) a když se jim zdá, že vyhasíná...musí si ji znovu rozfoukat...*

..cigareta není mojí kamarádkou,
ale vzpomínky jsem už dávno naučil létat...
ale vzpomínky jsem už dávno naučil létat...

Ale je tam :)... a s každým dalším nadechnutím můžeš objevit jiný svět... a jiné, další nebe... :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odžitá... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pomalu, tiše...
Předchozí dílo autora : Malá