nenávist po 100 letech kdy při pátrání v matrikách se podařilo dohledat jméno toho kdo měl být otcem mého praděda....
![]() ![]() ![]() ![]() |
František Z. je otcem Františka F. Zaznačeno v poznámce farářem do matriky a předáváno ústně v rodině.
František měl vztah s o skoro 10 let mladší Marií toho času kolem roku 1918 žijící i s rodinou v Ostrovačicích. Marie sloužila u sedláka v Říčanech. Kde se potkali a jak se příběh zamotal se už nikdo nedozví. Každopádně Marie otěhotněla a protože to bylo chudé děvče, tak nebylo možné aby si ji František vzal ať chtěl nebo ne. Dopadlo to tak, že se v květnu 1920 oženil s děvčetem vhodným pro statek a k synovi se nehlásil.
Marie tak byla na synka sama z pomoci jejích rodičů. To samo o sobě rozhodně na dobrém pohledu směrem k sousední vsi nepřidalo. Když bylo malému Františkovi 5 let, maminka se provdala za nějakého Jaroslava K. s nímž měla dvě další děti Jana a Marii. Vypadá to, že příběh měl nakonec šťastný konec, ale nebylo tomu tak. Marie onemocněla tuberkulozou a zatímco manžel se snažil živit rodinu, ona se starala o děti a pomalu chřadla.
Přibližně v roce 1929 se objevilo vykašlávání krve a Marie už zůstala upoutána na lůžko s otevřenou tuberkulozou. V tu dobu s ní čas doma trávily všechny 3 děti. Takto došlo k situaci, kdy Marie podlehla záchvatu s chrlením krve. Všechny tři děti byly doma obě mladší s maminkou v posteli.
Pro Františka to byl asi velmi krutý zážitek, který jej poznamenal na celý život. Po smrti maminky se jej ujal dědeček s babičkou a vychovali jej k dospělosti. Po celou dobu se neobjevil ani náznak, že by se v sedlákovi ze sousední vesnice hnulo svědomí.
A tak Františkova dcera v roce 2025 mající 83 let vypráví: " Kde byl mizera když se matka snažila starat o děti a umírala, kde byl když umřela a mohl třeba říct, vezmu sirotka k sobě. Takovej ani nevím co si zaslouží." Ten nahoře se s každým nakonec nějak vyrovná. A proč s tím něco neudělal velebníček když stejně věděl jak to je."
A takhle snadno se vlastně po 100 letech objeví nenávist, která musela ve Františkovi dřímat a při vyprávění příběhů ji předal své dceři, která ani netuší jaký kříž na cestu s touto nenávistí dostala. A vyplavala na povrch ve chvíli kdy se dozvěděla kdo je otec jejího otce.
František měl vztah s o skoro 10 let mladší Marií toho času kolem roku 1918 žijící i s rodinou v Ostrovačicích. Marie sloužila u sedláka v Říčanech. Kde se potkali a jak se příběh zamotal se už nikdo nedozví. Každopádně Marie otěhotněla a protože to bylo chudé děvče, tak nebylo možné aby si ji František vzal ať chtěl nebo ne. Dopadlo to tak, že se v květnu 1920 oženil s děvčetem vhodným pro statek a k synovi se nehlásil.
Marie tak byla na synka sama z pomoci jejích rodičů. To samo o sobě rozhodně na dobrém pohledu směrem k sousední vsi nepřidalo. Když bylo malému Františkovi 5 let, maminka se provdala za nějakého Jaroslava K. s nímž měla dvě další děti Jana a Marii. Vypadá to, že příběh měl nakonec šťastný konec, ale nebylo tomu tak. Marie onemocněla tuberkulozou a zatímco manžel se snažil živit rodinu, ona se starala o děti a pomalu chřadla.
Přibližně v roce 1929 se objevilo vykašlávání krve a Marie už zůstala upoutána na lůžko s otevřenou tuberkulozou. V tu dobu s ní čas doma trávily všechny 3 děti. Takto došlo k situaci, kdy Marie podlehla záchvatu s chrlením krve. Všechny tři děti byly doma obě mladší s maminkou v posteli.
Pro Františka to byl asi velmi krutý zážitek, který jej poznamenal na celý život. Po smrti maminky se jej ujal dědeček s babičkou a vychovali jej k dospělosti. Po celou dobu se neobjevil ani náznak, že by se v sedlákovi ze sousední vesnice hnulo svědomí.
A tak Františkova dcera v roce 2025 mající 83 let vypráví: " Kde byl mizera když se matka snažila starat o děti a umírala, kde byl když umřela a mohl třeba říct, vezmu sirotka k sobě. Takovej ani nevím co si zaslouží." Ten nahoře se s každým nakonec nějak vyrovná. A proč s tím něco neudělal velebníček když stejně věděl jak to je."
A takhle snadno se vlastně po 100 letech objeví nenávist, která musela ve Františkovi dřímat a při vyprávění příběhů ji předal své dceři, která ani netuší jaký kříž na cestu s touto nenávistí dostala. A vyplavala na povrch ve chvíli kdy se dozvěděla kdo je otec jejího otce.

Pátrání v rodinné historii přináší zajímavá zjištění. Přijde mi až škoda, že je to zpracováno takhle stručně a věcně, příběh by si zasloužil víc rozvinout.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Po 106 letech.... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Co to, kdo to?