Napadlo mě to dneska v minibuse cestou z exkurze...a té mušce?nevím kde je jí konec,ale určitě se pěkně projela...;-)
přidáno 13.09.2008
hodnoceno 1
čteno 1208(11)
posláno 0
Malou mušku,
za sklem linkového autobusu,
znáš jako odjakživa,
jedete spolu už hodinu a půl,
a ona nemůže uletět.

Absurdní přátelství,
při cestě do města,
když jedeš za svou láskou,
když nudou počítáš domy,
když přejmenováváš všechny ulice,
jménem jedinným.

Pomáhej jí očima,
a přitom si mě představuj,
prodal jsi mi křídla,
protože tebe lítat nebaví,
za tu cenu strašně moc slz,
hned ti je vrátím,
reklamace jsou totiž nekonečné.
přidáno 23.09.2008 - 07:55
myslím, že jsi se zas o kousek přiblížila poezii...;) na konci by bylo údernější..."reklamece jsou konečné"...ale to by příběh dopadl jinak...;) *

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Můžeš si mě vůbec představit? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Řekni,jak vypadá podzim?
Předchozí dílo autora : Epitaf za křečka

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o Sokolička :
děkuju ti za to, žes mě hned neodsoudila a i přes ty /hádky/ sis ke mně našla cestu. i já k tobě.vážim si tvejch komentářů. seš faájn Marcelo..;-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming