přidáno 24.07.2024
hodnoceno 4
čteno 100(8)
posláno 0



Já chci být jen svá,



bez masky, bez hry,



to jsem já, bez zábrany.



Srdce otevřené.



Věřím v sílu svých snů,



v barvy - co v duši hrají,



jak věčný melodií klus.



Zkrotit mne nemůžeš,



pojď jen blíž,



vítr mne unáší výš a výš.
přidáno 27.07.2024 - 14:09
Psavec : Milánku, děkuji.
přidáno 25.07.2024 - 18:34
Netřeba se měnit.
přidáno 25.07.2024 - 08:11
Mlčeti Zlato : zdá se ti to tak ? Jsem svá. A děkuji.
přidáno 24.07.2024 - 13:58
Ne víla, ale bludička lákající do rašeliniště. Co je jistota proti poblouznění.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Já jsem svá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Naše srdce se spojují
Předchozí dílo autora : Sedm křížků na krku

» narozeniny
david66 [15], Erik1131 [13], fjorda [11], Shee [11], Katherine [10], Bemba [7], Strach [7]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming