přidáno 15.07.2024
hodnoceno 4
čteno 265(15)
posláno 0
Snažím se zvednout ze země
není nikdo kdo zvedne mě
kromě mě
samé
v hluboké jámě
sama sobě zpívám píseň o naději
že dlaně samoty mě hřejí

a vždy když uvěřím
že našla jsem východ
otevřu dveře a najdu jen ticho

ve tmě jež nemá okraje
část mě pomalu roztaje
nové já se tam rodí

pokládám bolest na bolest

jednou ji přetavím
v bytelné schody
přidáno 06.09.2024 - 14:40
ukrytá v máku: To mě moc potěšilo, děkuji ti!

Díky moc i ostatním. V poslední době jsem se nějak neměla kapacitu reagovat na všechny komentáře.
přidáno 22.08.2024 - 21:38
Krásný nadějný závěr. A neskutečně silný. Rezonuje mnou.
přidáno 17.07.2024 - 22:16
Nevzdávat se.
přidáno 17.07.2024 - 18:56
Ta je krásná

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
O naději : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Do ticha neslyšně vybroušeno
Předchozí dílo autora : Vlčí tlamou

» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]
» řekli o sobě
veronika řekla o Delivery :
teress..osobnost..vis, ze laska je ten smysl..vis, co si mas myslet a vis toho hodne..ses silna..vidim te s cigaretou, hustejma vlasama..andel..stojis sama za sebou..toho si cenim..!!
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming