 19.04.2024 4 176(6) 0 |
Slza v koutku oka.
Zahrada rozkvetlá, zpěv kosa,
kolem babočka prolétla,
slza v koutku oka.
Snad smítko, co vítr přines.
A kolem vůně květů,
rozdává cosi nevšední,
polední zvon odezněl.
Po včerejším ohni jen hromádka popela,
šťouhanec botou, vyjde obláček dýmu.
A zas slza v koutku oka,
teď vím proč.
Žádný vítr, jen nenechavost,
zvědavost, halily do uhlíků
rozkřísnout tu jiskru,
aby aspoň malý plamínek vzplál.
Zahrada rozkvetlá, zpěv kosa,
kolem babočka prolétla,
slza v koutku oka.
Snad smítko, co vítr přines.
A kolem vůně květů,
rozdává cosi nevšední,
polední zvon odezněl.
Po včerejším ohni jen hromádka popela,
šťouhanec botou, vyjde obláček dýmu.
A zas slza v koutku oka,
teď vím proč.
Žádný vítr, jen nenechavost,
zvědavost, halily do uhlíků
rozkřísnout tu jiskru,
aby aspoň malý plamínek vzplál.
19.04.2024 - 19:49
V koutku oka. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jen tak 29
Předchozí dílo autora : Večer
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
