přidáno 16.04.2024
hodnoceno 5
čteno 199(9)
posláno 0
do vrásek a malých kazů

schovávám si svoje bylo

přešlou zkázu, vrypy mrazů

svoje smutné černobílo


pod kůží jak z celofánu

tam ukryju v temné škvíře

svoje srdce z marcipánu

malé vystrašené zvíře


v jeho tlamě číhá na mě

nekonečná černá díra

a tam v té bezedné jámě

představa zla duši svírá


vystrašené prsty v tváři

nehty strachy okousané

jako ten, co na oltáři

vždycky věděl, co se stane


co měl lásky plná ústa

proto ubili ho vrazi

lidská srdce, jak poušť pustá

ve dne pálí, v noci mrazí
přidáno 17.04.2024 - 22:13
Dobrá a pěkně smutná.
přidáno 17.04.2024 - 13:23
Působivé a pěkně napsané.
přidáno 17.04.2024 - 08:51
Homér: trvalý stav
přidáno 16.04.2024 - 22:37
Supr.
přidáno 16.04.2024 - 22:27
Jsi se rozhodl, jakože wow, napíšu hustě smutnou báseň, nebo se tak vážně cítíš?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
zvíře : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Demiurg, level 1
Předchozí dílo autora : strach

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming