přidáno 07.02.2024
hodnoceno 7
čteno 276(12)
posláno 0
kolikrát oči

větrem osušené

kolikrát si je

v noci vyplakala


kolikrát prsty

zimou pokřivené

hladila tvář

i když raději by spala


kolikrát srdce

stále otevřené

do krve zranil

ten kdo nejvíc směl


kolikrát znovu

vše je odpuštěné

aby se začlo znovu

bohužel...
přidáno 20.02.2024 - 00:36
Au...
přidáno 20.02.2024 - 00:31
Jako vždy...nezklameš...
přidáno 07.02.2024 - 20:07
děkuju všem
přidáno 07.02.2024 - 17:45
zaseja : hezky napsané. Děkuji.
přidáno 07.02.2024 - 16:26
Moc pěkná
přidáno 07.02.2024 - 15:50
Moc hezká, dojemná.
přidáno 07.02.2024 - 15:49
Svátá pravda. Hezké dílko

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
máma : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : akvaria
Předchozí dílo autora : louže

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Lizzzie řekla o prostějanek :
podle mě je to něco jako druh anděla s šibalským srdíčkem:)..ale ona mi pořád nevěří...i když je mi jasný, že jenom chce, abych ji o tom neustále přesvědčovala:):P
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming