přidáno 04.02.2024
hodnoceno 2
čteno 211(9)
posláno 0
SPONTÁNNOST


Byl jsem na tisícáté cihle Novohuskamenického hradu

V jeho záhybech se zračila postavička na podstavci jezdce

Jež se jak Aljechin vrací z F3 do domečku jako v člověče nezlob se

Poté jsem burácel větrem jako Wattův parní stroj

Jako patentka na mole v Miláně

Jako marcipán v housence ve školce

V trubce kde se bahno seká jako kolona

Poté jsem byl jako hrobař Garel IV kněz mě vzal

A já v objetí ranní rosy objel jsem rané brambory

V tom jsem zakopl o pařez Svijanského mazu

Kolébán na jeho cylindru jež padá jako lavina

Jako bradavice v černé Evropě

Jako nemoc skrytá ve westernské dece

Jako krychle ve spirále Mekky

Chuang Che Jang Ce Tiang Eufrat a Tigris

Hadrianová zeď v aldosteronu v klíčce lenové

Žena březové duše na fotce neřáda

Velký Bill šel pěšky ve Wall street

V likviditě akcií světských radostí

V rakvi piana v melodramatické střeše

V dojírně podzimní sklizně

Velký konec zaznívá
přidáno 05.02.2024 - 09:09
Jojo, závan nové obraznosti.
přidáno 04.02.2024 - 10:27
super, nevšední, origoš, a ta dojírna podzimní sklizně super.) jsi tu závan nového pojetí bez hranic :) ale já nejen chválím, kdyby nezaujalo nemám potřebu ani čas něco napsat k textu.) jen tak dál přečtu si i další pokud udržíš laťku

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Spontánnost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Na vlnách PSP
Předchozí dílo autora : Žabí král

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :
Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming