přidáno 06.01.2024
hodnoceno 4
čteno 262(8)
posláno 0
Promiňte že jsem
že vás zatěžuji svojí existencí
U díry plně vody
se ptám a i si odpovídám

Zneužíván když je potřeba
jinak stále zatracován
ackoliv se snažím
byt aspoň trochu milován

Ztracená duše bloudící světem
tělo co co už se do země chystá
nikoho to neděsí
a jen na sebe hledí

Viděl jsem smrtihlava
a ozývat se krkavce
mysl už zkomirá
hlas v hlavě hlásí :

,, stanice konečná, nevystupuje

ikonka sbírka Ze sbírky: smutek přichází
přidáno 13.01.2024 - 22:34
Tak hlavně, že už je líp. Ať je koneckonců třeba i smutno, jen když je veselo ;)
přidáno 13.01.2024 - 19:39
Sasanka: no jo stále poslouchám.
A sebelítost? No protože jsem se tak cítil, tak na dně a taky to nakonec i skoro v ten den vše skončilo (nechtěl jsem, spíš byl vyslán světu jasný signál o stavu mé myslí a duše)
přidáno 09.01.2024 - 17:06
Dobrý ;)
přidáno 06.01.2024 - 23:29
Proč ta sebelítost Martine? Ještě pořád posloucháš Třináctý století? :) Díky za připomenutí, určitě si pustím něco z tvého seznamu, už hodně let jsem nic z toho neslyšela a je to škoda.
K básničce nic nemám, je to třikrát vylouhovanej čaj a ještě neadekvátní k věku. Promiň, lhát neumím a jenom jsem tě vlastně chtěla pozdravit, abys nebyl tak smutný. Nejspíš se mi to nepovedlo..."zase krčí rameny sama nad sebou".

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Konečná nevystupujte : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Koloběh
Předchozí dílo autora : Už si tu zase?

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming