 05.01.2024 10 260(7) 0 |
Kostelní zvony náhle udeří,
ručičky ciferníku pomalu kráčí,
pro čas, který nezměří,
dříve než se sešeří,
vkladám city do košíku,
moje srdce láteří,
přehlížím co bylo kdysi,
pařez, co trouchniví,
ten se již nevzkřísí,
život můj, ten se krátí,
já se však nevzdávám,
konám dobro, ať dobro se vrátí.
08.01.2024 - 10:26O trouchnivějícím pařezu, ze kterého nic nevyroste můžeme vést polemiku. Semenáčky smrků z nich rostou, olše jedou vegetativní množení, a tak...
No jo no, krátí se to. A furt dokola až do zblbnutí.
No jo no, krátí se to. A furt dokola až do zblbnutí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Život můj : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Krajina snů
Předchozí dílo autora : Nostalgická nálada
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
kmotrov řekl o Yana :Ve své tvorbě se umí se obrátit naruby (tak, že to co je uvnitř, je vidět zvenčí) až to vyrazí dech. Je věčnou dívkou a věčnou mámou, byla taková vždy a na vždy taková zůstane.
