|
Dlouhá cesta jedné obyčejné věci:)
 31.08.2008 1 1430(14) 0 |
Jako listí ve větru,
jako ryby ve vodě.
Jako cesta k náhodě,
za stěnou z oblázků.
Přes drkotavou vodu,
suchou cestou k brodu.
Okolo Měsíční krajiny,
černotou velkého vesmíru.
Za bitevním polem Míru,
Nadějí na kolech Velkého vozu.
Na hřbetě Malého medvěda,
na Modrou planetu dopadá.
Hvězdný třpyt nese se k nám,
poselství zlatých bohů.
V nočním království,
hlasitou náhlou tichostí.
Přes stěnu z oblázků,přes vodu,
až cestou k suchému brodu.
jako ryby ve vodě.
Jako cesta k náhodě,
za stěnou z oblázků.
Přes drkotavou vodu,
suchou cestou k brodu.
Okolo Měsíční krajiny,
černotou velkého vesmíru.
Za bitevním polem Míru,
Nadějí na kolech Velkého vozu.
Na hřbetě Malého medvěda,
na Modrou planetu dopadá.
Hvězdný třpyt nese se k nám,
poselství zlatých bohů.
V nočním království,
hlasitou náhlou tichostí.
Přes stěnu z oblázků,přes vodu,
až cestou k suchému brodu.
26.09.2008 - 19:54cesta snad..... ale bohužel jen obraty poskládané za sebe... neprovázané... nedokážu si vybavit tu cestu...... jen její části...... a v těch lze snadno zabloudit... škoda
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hvězdný třpyt : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tobě
Předchozí dílo autora : Podívej
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
