13.12.2023 4 260(6) 0 |
Neznámý hlas mi v mysli zpívá,
hledám slova povzbudivá,
stále se učím z vlastních chyb.
Bolest vždycky přejde,
co bylo neodejde.
Zbylo mi poslední zamyšlení,
vesmír nám život vdechl,
bez něho jsme nic.
Stále se cítím jako holka srdnatá,
ač staří na mne pokukuje,
a já se mu směji do očí,
a vím, že se mu nevzdám.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Moje zamyšlení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jít stále dál
Předchozí dílo autora : Ať zvony štěstí zvoní nám
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
mr Scraper řekl o rry :moc a moc se mi líbí styl jakým píše :) hlavně do jejích povídek na literu jsem uplnej blázen. a navíc je moc super a sleduje anime ;-)