 27.10.2023 6 255(5) 0 |
Zlatá, žlutá, červená,
to jsou nové pláště,
co listí má.
Zelená již není,
den co den se to vše mění.
Podzim otevírá svoje vrátka,
přichází potichu a zkrátka.
Je tu čas dušičkový,
pomníky svíčky ozáří,
vzpomínky a bolest se objeví na tváři.
Slzy ani neskrývám,
moji tvář si jimi omývám.
Stojím u hrobu v tiché pokoře,
jak jim je asi tam nahoře.
30.10.2023 - 06:09Psavec : ano, včera jsme byli, mnoho světýlek rozzářilo upravené pomníčky. Děkuji.
27.10.2023 - 10:05Čas vzpominek.
Nen hřbytov je sem tam mim pracovištěm.
Tak potkavam ty fotky přátel nebo rodiny.
Že vzpominaní přijde kdykoliv .
Nen hřbytov je sem tam mim pracovištěm.
Tak potkavam ty fotky přátel nebo rodiny.
Že vzpominaní přijde kdykoliv .
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čas dušičkový : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tajemné snění
Předchozí dílo autora : Naděje je moje brána
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
