přidáno 24.10.2023
hodnoceno 9
čteno 272(12)
posláno 0
v mléčné mlze

se země s nebem stýká

jdu tiše

nic se mne nedotýká

a jako povzdech

nevyřčený

čas pluje

dlaněmi po zdech

světlo

levituje



tichem se vznáší

odlesky

vyhoření

práší se

a další

šance není

k novému ze starého

roste konec příští

o knoty svic

se tma jak vlny

tříští
přidáno 27.10.2023 - 15:21
Orionka: děkuji ti
přidáno 27.10.2023 - 13:55
To je paráda. Zajímavé obrazy, víc vrstev, všechno to spolu hraje a drží pěkně dohromady.
přidáno 27.10.2023 - 12:04
loner: děkuji ;)
přidáno 26.10.2023 - 23:35
Pěkné.
přidáno 25.10.2023 - 18:25
wojta: díky
přidáno 25.10.2023 - 13:35
je hezký
sedívat
a na odlesky
se dívat..... .
/Povedlo se, dík.... /
přidáno 25.10.2023 - 00:04
Levitace ženy, úspěch zaručený.
přidáno 24.10.2023 - 19:54
Yana: děkuji :)
přidáno 24.10.2023 - 16:44
Hezky se tvé básně čtou a zamýšlí se a levitující světlo to se povedlo

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
levitace : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : žákajda
Předchozí dílo autora : ještě je

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming