přidáno 08.08.2023
hodnoceno 8
čteno 360(9)
posláno 0


Jak jsem kdysi psala,
vždy jsem hodně milovala,
byla jsem i milována,
láskou hojně obdarována,
vše mi už čas vzal,
krásné vzpomínky mi dal.
Byly chvíle těžké,
hromy, blesky, padaly,
byly chvíle hezké,
a my jsme se milovali.
Je to jako v pohádce,
zvon už krásně zní.....
a kraj se v dáli tmí.
přidáno 17.08.2023 - 16:33
Dandy : děkuji, to je hezké, co si připsal.
přidáno 17.08.2023 - 16:30
Ve zvonici zvony.
Srdce jejich mlčí.
V očich skryté slzy.
Kouknou spět nezamrzí.

Ve zvonici zvony
Chtějí v kraj znít.
Všák museloby srdce
o tělo zvonu
bít.
V jeho melodii zpět se vrací čas.
Kdo se v očich mich tak
překrásně pas.

Zvonice už nemlčí to spojení
těl do kraje
zvon tak překrásně zněl
přidáno 09.08.2023 - 07:59
zaseja : děkuji moc
přidáno 09.08.2023 - 00:08
krásná
přidáno 08.08.2023 - 20:07
Koala : děkuji ti též. Zvon je z kostela Sv.Salvatora na Starém Městě. Na zvonění občas chodívám, je to krásná síla zvuku.
přidáno 08.08.2023 - 19:37
Pěkné milé vzpomínkové dílko. Takové smířlivé. A super foto... :)
přidáno 08.08.2023 - 18:57
Psavec : děkuji za milý komentář.
přidáno 08.08.2023 - 15:52
Moc hezká báseň o životě.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zvon už krásně zní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pojď na ostrov lásky
Předchozí dílo autora : Jsou chvíle krásné

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming