Strážovské vrchy.

Červnové ráno v Uhrovci
je příjemný chládek
mezi lesy na kopci
starý stojí hrádek

vysoké zdi má z kamene
sluncem usměvavou tvář
trávu hladím ramenem
nehlídáme čas

přes lesy, skály, potoky
vzduch už voní létem
z vrcholu pohled divoký
Rokoš je jen jeden

vonícími lesy
za výhledů v travách
Čierny vrchu kde jsi
cesta se točí hravá

rudé slunce mizí
za korunami smrků
oheň hoří ryzí
černá noc v rozpuku

za chladivého rána
pod nebem zase modrým
Závadská Polana
východ slunce skorý

Homolka, asfaltová cesta
těžká rosa v stéblech trav
údolím stoupá hluk od města
zvonek zvoní z krku krav

po svítících vápencích
skalami Vápeče
šplhají dva mládenci
tam slunce zapeče

kytara zní jasně
vítr se plete v strunách
kraj zelená se šťastně
dává kyslík v tunách

na Košeckém hradu
nohy nás už pálí
potem zlitou bradu
večer ještě v dáli

na Rohatou skalu
výstup klikatý a dlouhý
dáme volnost svalům
nebzučí tu mouchy

kyslíku plné plíce
hluboká Podhradská dolina
voní borovice
i každá rostina

sedíme vysoko nad skalami
pod nohou svítí propasti
oči plují dálavami
je hřích západ slunce propásti

spíme sladce a vysoko
těsně pod Strážovem
měsíc svítí divoko
je ráno oranžové

z vrcholu východ slunce
za vánku zvuk z kytary letí
srdce bijí prudce
hlava klesá do kopretin

klikatí se cesty
lesy zeleně svítí
ten pohled snažím si odnésti
nádherné vůně cítím

ruce skály hladí
klesáme do náruče lesů
ptačí koncert posloucháme rádi
tančíme v nejkrásnějším z plesů

malované Čičmany
autobus nás veze
sluncem stále hýčkáni
poslední chleba snězen

z Rajeckých Teplic
na Sluneční skály
Fatra září nejvíc
do obrovské dáli

těsně pod vrcholem
pramen vody teče
dole za řepkovým polem
skály jako meče

na nich ve veliké výši
až úplně vzadu
hrdě se tam tyčí
jeden z nejkrásnějších hradů

tam kde modrý obzor
se s lesy střetává
z výše drží dozor
nad krajem Lietava

kytara zní hradem
vůně borovic
dlaním trávy mladé
svěřujeme líc

chlad rozlévá se z lesů
už blízko dýchá Žilina
v očích obzor Strážovských hor nesu
medová noc začíná.