![]() ![]() ![]() ![]() |
Byla neděle dopoledne a Karel se probudil s pevnou erekcí, uchopil si ho pravou rukou a několika pomalými tahy ji ještě upevnil, chvíli si vychutnával příjemný pocit, který se mu rozléval do celého těla a postupně ovládal celou mysl. Zita, jeho žena, už dávno vstala a zabývala se nějakou činností vedle v kuchyni. Za starých časů si dávali společnou snídani v posteli, ale to už se dlouho nestalo. Manželství upadlo do nudné šedi, což po třiceti letech asi nebylo nic výjimečného, s tím se ale Karel nechtěl smířit. Možná toužil spíše po lásce, než po sexu, chybělo mu to souznění duší a vzájemné tělesné doteky ne zrovna související se sexem. Napadlo ho jestli není zženštilej nebo rovnou teplej, popravdě možná trošku vyměknul, prodělával krizi středního věku a přes touhu ještě si užít cítil, že by to mohla být past. A tak se nerozhodně ploužil životem a pomalu přestával věřit, že by ho něco pěknýho ještě mohlo potkat. Je to vždy něco za něco a Karel si byl vědom nabytého pohodlí, o které nechtěl přijít. Zadíval se na svou ruku svírající penis a všiml si jaterních skvrn na hřbetu ruky, další z příznaků přicházejícího stáří. Několika tahy to dokončil, když v tom zaslechl vrznutí.. mezi dveřmi stála jeho žena s tchýní a znechuceně ho pozorovaly.
Soumrak sobotní noci : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Něco za něco
Předchozí dílo autora : Bestie
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?