přidáno 02.05.2023
hodnoceno 4
čteno 369(7)
posláno 0
Jména do kamenů vrývám.
Nade mnou orel křiklavý.
Marně své paže spínám
hlas mám poněkud chraplavý.

Tělo jak větve osik
Jméno znám.
Prosík ve větvích nalézám.

Uchopit chceš něžně
však pevně sevřená.
Co to, ptám se sebe,
co to znamená.

Byl to účel.
Nebo jen okamžik.
Jak duši trýzněnou lze
zachránit.

Jména v kamenu jsou vryta
Protíná je šíp.
Koruna květy slita.
Moci tě líbat.
Bylo by nám líp.
přidáno 03.05.2023 - 07:40
koiška: Děkuji moc
přidáno 02.05.2023 - 22:28
Láska, věčné téma. Krásně o ní píšeš...
přidáno 02.05.2023 - 14:43
Miro Sparkus: Děkuji
přidáno 02.05.2023 - 13:58
Líbí se mi, povedené dílo...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V kameni : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Cestou
Předchozí dílo autora : Nic

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming