...a možná už tu byla...
přidáno 23.04.2023
hodnoceno 5
čteno 339(13)
posláno 0
Mám před sebou čistý list
nádech a výdech v ozvěnách
a možná taky tak trochu strach
kdo verše mé bude číst

Žalem bolavá slova
a dávné sny a stýskání
tisknu si zas a znova
jak trn naděje do dlaní

Ta moje láska mé prokletí
vždy v srdci něco zanechá
v touze po jejím obětí
snad povzdech smutného člověka

Ještě ji neslyším
ještě tam vítr vane
neptám se a nemám strach
poznám když se to stane
možná přijde po špičkách
má láska sedmikrásek
přidáno 24.04.2023 - 19:31
koiška: Zastavím se rá. Nápovědu musíš dát.
přidáno 24.04.2023 - 17:41
Mlčeti Zlato: Děkuji za milý komentář , a že se zastavíš.
přidáno 24.04.2023 - 11:05
Moc se mi líbí. Tocha melancholie, trocha neurčitosti, trocha naděje...
přidáno 23.04.2023 - 17:46
Psavec: Děkuji moc za to že mě čteš.
přidáno 23.04.2023 - 17:20
Krásná poezie.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Možná se vrátí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Proudy IV.
Předchozí dílo autora : Poetovo pozdní léto

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Lizzzie řekla o prostějanek :
podle mě je to něco jako druh anděla s šibalským srdíčkem:)..ale ona mi pořád nevěří...i když je mi jasný, že jenom chce, abych ji o tom neustále přesvědčovala:):P
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming