přidáno 17.04.2023
hodnoceno 9
čteno 347(8)
posláno 0
mám vše, co potřebovat mohu

dokonce mnohem, mnohem víc

celý den hledím na oblohu

a v noci zase na Měsíc


má duše prostá, uvnitř těla

jak ve skafandru zavřená

nemůže ven, i když by chtěla

je ticho, světla ztlumená


průhledem matným na svět zírám

cit v rukách snad se neztratí

neslyším, ze rtů odezírám

a čekám, zda se nevrátí


má šance zase k světlu létat

a oblohou se prohánět

v paměti nosím otisk světa

ať poznám, kam se vrátit zpět
přidáno 21.04.2023 - 00:44
Tak to je nádherné , podle mně dokonalé. Děkuji
přidáno 17.04.2023 - 19:56
Sasanka: díky ;)
přidáno 17.04.2023 - 17:48
Líbí.
přidáno 17.04.2023 - 17:00
Dandy: děkuju :)
přidáno 17.04.2023 - 14:55
Pěkná.
přidáno 17.04.2023 - 14:53
Psavec: děkuju ;)
přidáno 17.04.2023 - 14:29
Moc hezká.
přidáno 17.04.2023 - 10:53
Mlčeti Zlato: díky :)
přidáno 17.04.2023 - 08:38
Nádherně napsáno... Líbí se mi.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
žalm : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : o svobodě
Předchozí dílo autora : osud

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming