může být i notováno ... ;)
přidáno 07.02.2023
hodnoceno 8
čteno 409(11)
posláno 0
jdu lesem a sněží

a hlavou mi běží

co měl jsem ti

nakonec říct

když z šedivých mraků

se sypou sny draků

z těch našich už

nezbylo nic



ty mně a já tobě

v té šílené době

jsme zkoušeli

kus srdce dát

dvě hromádky hlíny

v nich pohřbené stíny

a ruce, co

přestaly hřát



a na světě, co se furt mění

jistotou zůstává

když zmizí ti z života snění

rozum to nedává...
přidáno 07.02.2023 - 18:55
Líbí se mi. Pěkně si pohrává s myšlenkou.
přidáno 07.02.2023 - 13:02
Souhlasím s Miňkem.
přidáno 07.02.2023 - 10:01
človiček: přesně tak to je!!! :D ...nejsou to Brontosauni, ale Severní vítr z Vrchní prchni od Uhlíře, ale to je jedno ;)
přidáno 07.02.2023 - 09:49
Skvělá a má to i tu melodii,jak psal človíček. Já si jí i zapěla ;)
přidáno 07.02.2023 - 09:16
Naskočila mi melodie z Brontosaurů..... Jdu s děravou patou
mám horečku zlatou...
přidáno 07.02.2023 - 08:21
Miňko: refrén ;)
přidáno 07.02.2023 - 07:34
Moc líbí. Možná jen bych vynechal poslední čtyřverší?
přidáno 07.02.2023 - 07:29
Pěkná smutná.
Naděje je.
Co děje se kolem je děsné.
Musí se chtí snít a žít.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
na rozloučenou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Rorýsi
Předchozí dílo autora : láska člověka

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming