#nofilter

vedu s tebou
v průměru třicet hovorů za den
navzdory slibům
o vrátkách nevyřčenejch
zámcích a pohádkách
to ven vezmu zkratkou zadem
vyprávěj mi ještě
tu o kůzlátkách
pozlátkách zlato stal ses hadem
já přestala být Evou
cross country lyžování mytologií
moje rajský
jablka byly otrávený a my
nepůjdem na
to už nestojí to za to já
ne-
elokventně odpovídám
na všechny otázky
cos mi nikdy nepoložil

nedokážu předstírat
nezájem
chtěla bych vědět
jak zavřít oči a natěsnat
realitu za zpuchřelej molitan
z navrstvenejch dek se nemůže prášit
zdaleka tolik jako z tvojí pusy
jsem ve fázi dva a běsním
rozšlapals mi sny vzdušný zámky
i vesmír
mělo to bejt čestný ale ne-
nešilhej nedívej se zpátky
nekoktej už ti
to zůstane

někdo mi
klepe na rameno zárubeň ne
otáčej se ne
zavři oči nic už se zpátky neotočí ne
existuje způsob jak spojit předtím a teď
jen zeď mezi náma mezi časem
před a po rozbití balkonových dveří
nebyl prostor
na žádný disputace
to nebyl rozchod
ale amputace
jsi jen fantomová bolest jen
stín modrý masky navlečenej v saku
jsi plastelínovej panák a já
jen plácám hlínu zima
mi nabídla jen břečku šém
zapadl do díry mezi matracema
navždycky milovaná v minutě zatracená
práce já ti věřila že

jsi skutečnej