 19.01.2023 8 448(11) 0 |
Přes kovaný plot
koukám na ulici.
Stromy spící rozprostřené
po ulici.
Větve jak v zimnici
rozechvělé.
Kované mříže.v zajetí
zemské tíže.
Vůně výhně, kovadlina,
stále z kovu vzlíná.
Kmeny , větve
k nebi pnoucí.
Na nich v ledu zajatí
jsou brouci.
Okuj z mříží
nezatíží
Kolem kroky
dech se blíží.
koukám na ulici.
Stromy spící rozprostřené
po ulici.
Větve jak v zimnici
rozechvělé.
Kované mříže.v zajetí
zemské tíže.
Vůně výhně, kovadlina,
stále z kovu vzlíná.
Kmeny , větve
k nebi pnoucí.
Na nich v ledu zajatí
jsou brouci.
Okuj z mříží
nezatíží
Kolem kroky
dech se blíží.
19.01.2023 - 15:31človiček: Diky za komentář ,ale napsal jsem ji v 21h. Kežby bylo léto to tel nehrozi.
19.01.2023 - 15:22Koukej, koukej na svůj plot
kované mříže v zajetí
i kamera ví, že
telka je tvoje prokletí.
kované mříže v zajetí
i kamera ví, že
telka je tvoje prokletí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pohled : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Všednost
Předchozí dílo autora : Čas
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
