 12.01.2023 6 330(14) 0 |
Růženín rukama,
na prsou svírám.
Do vesmíru přání svá,
s nadějí posílám.
Při pohledu z okna,
jako by život skončil.
Možná je to tím,
že začal podzim.
Stěna plná fotek,
konec dětství napovídá.
Kde je ta hranice?
Čas mě lapil jako rybářské sítě.
Vrátila bych se,
ne že ne.
Ale víra v pozitivno,
mě kupředu žene.
na prsou svírám.
Do vesmíru přání svá,
s nadějí posílám.
Při pohledu z okna,
jako by život skončil.
Možná je to tím,
že začal podzim.
Stěna plná fotek,
konec dětství napovídá.
Kde je ta hranice?
Čas mě lapil jako rybářské sítě.
Vrátila bych se,
ne že ne.
Ale víra v pozitivno,
mě kupředu žene.
13.01.2023 - 12:58Hezký. Zajímavý je, že nostalgie funguje v každém věku. A já s pěti křížky si říkám, proč jsem (občas) řešil svůj věk v minulém století...
Jo a originální název...
Jo a originální název...
12.01.2023 - 23:26Přesně takhle píše básně moje dcera. Vzácně teda. Hodně zdaru. Dětství už nehledej. Je pryč.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Yana řekla o Kakuzu :Jednou tě někdo nazval pupenem, pamatuješ, řekla bych že to vystihl přesně a tuším, že až vykveteš budeme zírat. Tvoje poezie je čím dál lepší(-:
