 12.11.2022 7 433(9) 0 |
Krajinou jdeš s přivřenými víčky,
slunce tě něžně hladí po řasách,
přes zbytky ros koukáš se jak sklíčky,
vzdálený je domova práh.
Krajinou jdeš,
vnímáš svého srdce tep,
jak ta holubice bílá
unést bys se dala na křídlech.
Krajinou jdeš,
do zrcadel koukáš polních kalužin,
kolem dokvétala louka,
po zemi jak beránek pádí mraku stín.
Bez křídel v krásnem opojení
vracíš se domů k usetmění
slunce tě něžně hladí po řasách,
přes zbytky ros koukáš se jak sklíčky,
vzdálený je domova práh.
Krajinou jdeš,
vnímáš svého srdce tep,
jak ta holubice bílá
unést bys se dala na křídlech.
Krajinou jdeš,
do zrcadel koukáš polních kalužin,
kolem dokvétala louka,
po zemi jak beránek pádí mraku stín.
Bez křídel v krásnem opojení
vracíš se domů k usetmění
18.11.2022 - 19:47Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jdeš : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Co se stalo?
Předchozí dílo autora : V zahradě
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
Severak řekl o Dívka v modrém :taková legendární pokémonka. Byl jsem na ní docela zvědavý co je zač, pak jsem se s ní potkal jenom jednou skoro doslova jen z rychlíku.
