Život si s námi hraje jako kočka s myší....
11.10.2022 1 295(10) 0 |
Přemýšlím kolik už by to mohlo zhruba být let,
Kolik vody uteklo od minulosti ve které
jsem psával básně,
Chodil jsem ještě do školy a jinak viděl svět,
Život byl snazší a všechno vypadalo krásné,
Tehdy jsem spoustu věcí ještě nevěděl,
Ale přesto v něčem jsem měl jasno,
Už od školky jsem jednu holku chtěl,
Vysnil jsem si malou brunetku krásnou,
A na jiné skoro vůbec nemyslel.
A ačkoliv osud tomu že začátku vůbec nepřál,
Rozdělil nás a tebe navíc ani trochu nešetřil,
Já jsem se nikdy té myšlenky úplně nevzdal,
Že bych tě jednou rád obejmul ze všech sil,
Čas šel nelítostně dál a z dní se staly roky ,
Vzpomínky na tebe jsem ztratil někde v hlavě,
Oba jsme dospěly a dál se vzdalovaly naše kroky.
Od našeho posledního setkání uběhlo snad 10 let,
Já byl za prací ve městě a ty dokonce v zahraničí,
Když se najednou vítr otočil a hnal mě směrem zpět,
Do rodné vsi kde mě najednou bylo třeba,
Jaké bylo mé překvapení, když jsem tě tam potkal,
Ve vašem starém domě, jako by jsi ani neodjela,
Nevěřil jsem svým očím a trochu asi koktal ,
Ale nezaváhal a hned ti řekl jak roky už to cítím,
A pak jsem nejhezčí dárek v životě dostal,
Měla jsi to stejně a život zavoněl sladkým kvítím,
Byla jsi konečně má a zdálo se že nám patří svět,
Věci do sebe zapadly a každý nám mohl jen závidět.
Život dostal neuvěřitelný spád a nečekaný směr,
Najednou mluvila jsi o budoucnosti a rodině,
Vše šlo stranou a já jen jedno jediné jsem chtěl,
Udělat tě šťastnou jak to svět ještě neviděl,
Dá se si říci, že jsme do toho skočili po hlavě,
Do roka svatba a první krásný syn,
Nebe bylo bez mráčku a nic nám nestálo v cestě,
Ohlížím se zpátky, a skoro tomu nevěřím,
Když uvážím co se v našich životech teď děje,
Sem tam nějakou tu hádku vůbec neřeším,
A přesto naše láska do prdele spěje,
A my nevíme co s tím....
Stalo se toho spousta a každý z nás má kus viny,
A já ti rozhodně nechci a nehodlám nic vyčítat,
Nechci ten vztah pitvat a hledat nějaké píčoviny,
Abych ti to potom mohl sežrat dát ,
Vždyť jsi moje žena a nikdo pro mě není víc,
Promiň, vím že nerada čteš takové texty dlouhé
Já set ti jen snažím říct,
Že od chvíle kdy jsi mi řekla že už mě nemiluješ,
Je mi naprosto hrozně a nemůžu zhola nic .....
,
..
Kolik vody uteklo od minulosti ve které
jsem psával básně,
Chodil jsem ještě do školy a jinak viděl svět,
Život byl snazší a všechno vypadalo krásné,
Tehdy jsem spoustu věcí ještě nevěděl,
Ale přesto v něčem jsem měl jasno,
Už od školky jsem jednu holku chtěl,
Vysnil jsem si malou brunetku krásnou,
A na jiné skoro vůbec nemyslel.
A ačkoliv osud tomu že začátku vůbec nepřál,
Rozdělil nás a tebe navíc ani trochu nešetřil,
Já jsem se nikdy té myšlenky úplně nevzdal,
Že bych tě jednou rád obejmul ze všech sil,
Čas šel nelítostně dál a z dní se staly roky ,
Vzpomínky na tebe jsem ztratil někde v hlavě,
Oba jsme dospěly a dál se vzdalovaly naše kroky.
Od našeho posledního setkání uběhlo snad 10 let,
Já byl za prací ve městě a ty dokonce v zahraničí,
Když se najednou vítr otočil a hnal mě směrem zpět,
Do rodné vsi kde mě najednou bylo třeba,
Jaké bylo mé překvapení, když jsem tě tam potkal,
Ve vašem starém domě, jako by jsi ani neodjela,
Nevěřil jsem svým očím a trochu asi koktal ,
Ale nezaváhal a hned ti řekl jak roky už to cítím,
A pak jsem nejhezčí dárek v životě dostal,
Měla jsi to stejně a život zavoněl sladkým kvítím,
Byla jsi konečně má a zdálo se že nám patří svět,
Věci do sebe zapadly a každý nám mohl jen závidět.
Život dostal neuvěřitelný spád a nečekaný směr,
Najednou mluvila jsi o budoucnosti a rodině,
Vše šlo stranou a já jen jedno jediné jsem chtěl,
Udělat tě šťastnou jak to svět ještě neviděl,
Dá se si říci, že jsme do toho skočili po hlavě,
Do roka svatba a první krásný syn,
Nebe bylo bez mráčku a nic nám nestálo v cestě,
Ohlížím se zpátky, a skoro tomu nevěřím,
Když uvážím co se v našich životech teď děje,
Sem tam nějakou tu hádku vůbec neřeším,
A přesto naše láska do prdele spěje,
A my nevíme co s tím....
Stalo se toho spousta a každý z nás má kus viny,
A já ti rozhodně nechci a nehodlám nic vyčítat,
Nechci ten vztah pitvat a hledat nějaké píčoviny,
Abych ti to potom mohl sežrat dát ,
Vždyť jsi moje žena a nikdo pro mě není víc,
Promiň, vím že nerada čteš takové texty dlouhé
Já set ti jen snažím říct,
Že od chvíle kdy jsi mi řekla že už mě nemiluješ,
Je mi naprosto hrozně a nemůžu zhola nic .....
,
..
Příběh naší lásky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Konec nadějí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Severak řekl o tlachapoud :Střez, střez se Tlachapouda, milý synu. Má tlamu zubatou a ostrý dráp. Pták Zloškrv už se těší na hostinu, vzteklitě číhá na tě Pentlochňap. -- Lewis Carrol: Alenka v říši divů (a za zrcadlem) (v překladu Aloyse a Hany Skoumalových)