deprese

Už vím jaké je mé zvíře

je jím smrtihlav
odpusť mi tenhle stav
chápej že v dobré víře

že je to jen náhoda
propadla jsem v čiré zoufalství

proč zrovna je jím ten temný motýl
všechno sepisuji na papír
po čase se k tomu zase vrátím
srdečnímu svalu záhy vše vyvrátím
v bezpečí jsem byla jen s ním

čekala jsem spíše většího predátora
netoužím být kořisti
čelit takové nenávisti
chci jen zbavit se svého vnitřního netvora

co svědomí mi na kusy trhá
poraněná duše je teď v ohrožení
tohle není forma mého umění

smrtihlave...
proč já musím být tvým zajatcem
jsi děsivý a zároveň tak k smíchu
směju se v duchu,musím byť potichu

kdo maloval ti tu hrůzu na křídla
barva na krovkách nehezky zřídla
to snad děti malovaly si štětcem
to právě ty stal ses jejich pokusným letcem

neobměkčí tě ani slzy plné mé bolesti

smrtihlave ty děsivá můro