Kýč

Už jsem skoro zapomněla
jaký to bylo
kdyžs vedle mě stál
a držel mě za ruku

A ty najednou přijdeš
s otázkou na rtech
jakže se vlastně mám
co dělám
a jestli nezapomenem
na starý křivdy

Už jsem skoro zapomněla
na tvoje oči
když jsem myslela
že jsou ve mě
napořád vyrytý

A ty najednou přijdeš
a z úst ti kloužou lži
který si říkal dřív
ty city jsou prej v tobě
pořád ukrytý

A já si začínám vzpomínat
zase na to
jaká lež byla
to "nemiluju tě"
který jsem tak zoufale bránila
proti tvejm útokům
("Lásko, lásko..." )

Já si začínám vzpomínat
že mi chybíš
že bylo tisíc lží
hlavně ta jedna lež
("Tak si běž" )

Už si začínám vzpomínat
jak zněl tvůj hlas
když jsi mi šeptal do ucha
("Lásko, lásko..." )

Tak čekám
na chvíli
ve který zase budu
se lžema chodit spát
a noční můry o tobě
si jako pohádky vykládat

Kdy budu zase žít
a nežít
a zpívat písničku o tom
jak tě nemiluju
všem kavkám i Kavkám
co k tobě patří

A vědět že nezapomenu
i když vlastně
musím...